Michael Hajný

There is nothing in here. Display none.

Jak už jsem říkal, každý mi něco dal a každý mě nějak ovlivnil, a proto jsem se rozhodl udělat si svou vlastní korespondenci myšlenek. Je zde pár autorů, kteří tu ale mají být a nejsou. Je to proto, protože zde mají speciální význam. Jsou to autoři, kteří si píši svůj vlatní život a semtam jim ujede ruka a nevratitelně vpíši něco i do mě. Můj bratr je jedním z nich naučil mě ledacos, ale mezi ostatními vyniká tím, že mě naučil bádat a neustále pochybovat v dobrém slova smyslu. Ten druhý autor je má přítelkyně, která ve mně probudila něhu a do krve mi vlila lásku. Myšlenky se ztrácí, mění se a podřizují, ale některých je škoda. Z těch tisíců a desetitisíců, které každý den náš mozek produkuje je pár, které stojí za to aby se k nim člověk vrátil, nebo nad nimi přemýšlel. Pokud si je člověk někam nezapíše, nebo je s někým nesdílí, tak zmízí a jejich přesná formulace v dané chvíli se ohne s časem a tvar, který měli na začátků už je pokřivený. Tady těch pár myšlenek už jsem za život měl spousty a mrzí mě, že některé už maji své místo v odpadlišti dějin, ale není důvod pokračovat v tomto zatracování. Některé myšlenky jsem měl při, nebo po čtení knížek, některé myšlenky v průběhu studijí, některé při hádkák, některé byli o mně samém a okolí, prostě různé druhy a typy. Ty, koho jsem si vybral máš právo semnou tyhle myšlenky sdílet a uvažovat nad nimi stejně jako já. Není to jen jakási varianta blogu, ale malá část skládačky mě samého. Chtěl jsem též mít pohromadě co nejvíc věci o mně. Myšlenky jsou jediné místo, kde jsme zatím opravdu svobodní. Rozhodl jsem se o část te svobody podělit se světem. Tady je.